VÝZKUMNÝ ZÁMĚR Č. 1
Výzkumný záměr č. 1: Masarykova univerzita, vedoucí David Šmahel
Krátkodobé a dlouhodobé dopady používání digitálních technologií na wellbeing obecné populace vede prof. David Šmahel.
prof. David Šmahel (MU)
je proděkanem pro strategii a rozvoj Fakulty sociálních studií MU a působí současně na Fakultě informatiky MU. Vedl řadu projektů v oblasti výzkumu dopadů technologií na člověka, zabývá se oblastí “Human Computer Interaction”, publikoval více než 80 odborných publikací. Zúčastnil se řady mezinárodních projektů, v rámci projektu EU Kids Online vedl mezinárodní výzkum zaměřený na rizika a příležitosti používání internetu dětmi a adolescenty. Je editorem časopisu Cyberpsychology: Journal of Psychosocial Research on Cyberspace.
doc. Anna Ševčíková (MU)
zastává pozici vedoucí výzkumných aktivit VZ1.2. Současně působí jako vedoucí Institutu pro Psychologický Výzkum Masarykovy univerzity a je také vedoucí pracovní skupiny pro výzkum sexuality. Publikovala více než 40 odborných publikací s mezinárodním ohlasem. Působila jako associated editor časopisu International Journal of Public Health (IF 5.1). Je členkou prestižní společnosti International Academy of Sex Research.
doc. Lenka Dědková (MU)
působí jako vedoucí výzkumných aktivit VZ1.1. Její dlouhodobý výzkum se zaměřuje na roli informačních a komunikačních technologií (ICT) v životech dospívajících, s konkrétním zaměřením na longitudinální studie, rizikové interakce online a rodičovskou mediaci. Má rozsáhlé zkušenosti s národními a mezinárodními kvantitativními výzkumy (EU Kids Online), publikovala 40 odborných publikací. Je editorkou časopisu Cyberpsychology: Journal of Psychosocial Research on Cyberspace.
dr. Klára Maliňáková (UP)
je proděkanem pro strategii a rozvoj Fakulty sociálních studií MU a působí současně na Fakultě informatiky MU. Vedl řadu projektů v oblasti výzkumu dopadů technologií na člověka, zabývá se oblastí “Human Computer Interaction”, publikoval více než 80 odborných publikací. Zúčastnil se řady mezinárodních projektů, v rámci projektu EU Kids Online vedl mezinárodní výzkum zaměřený na rizika a příležitosti používání internetu dětmi a adolescenty. Je editorem časopisu Cyberpsychology: Journal of Psychosocial Research on Cyberspace.
doc. Hana Macháčková (MU)
je excelentní výzkumnou pracovnicí. Je vedoucí pracoviště Interdisciplinární výzkum internetu a společnosti (IRTIS). Od počátku kariéry se výzkumně zaměřuje na oblast mediální psychologie. Zúčastnila se řady projektů zaměřených na tuto oblast, publikovala více než 40 odborných publikací na toto téma. V současnosti rozvíjí "Experimental working group" (IRTIS MU) a působí jako národní koordinátor mezinárodního projektu EU Kids Online.
doc. Lukas Blinka, excelentní pracovník (MU)
se zaměřuje na psychologii médií a zdraví, zejména na výzkum nadměrného používání digitálních technologií a behaviorálních závislostí. Je autorem více než 40 odborných publikací. Kromě ČR odborně působil na univerzitách a výzkumných projektech v Estonsku a na Islandu. Je členem mezinárodní výzkumné sítě WHO Health Behavior in School-aged Children.
Assoc. prof. Mariek Vanden Abeele (MU)
je aktuální nositelkou ERC projektu zaměřeného na výzkum digitálního wellbeingu. Je expertkou v oblasti statistiky a metodologie. Bude působit jako garantka metodologických a statistických aktivit. Publikovala řadu vysoce citovaných publikací v oblasti výzkumu médií a digitálního wellbeingu.
Co děláme?
Co zkoumáme?
Zaměřujeme se na dopady používání digitálních technologií na životní pohodu (wellbeing) uživatelů, jednak z krátkodobého, jednak z dlouhodobého hlediska. Tématicky se dotýkáme mnoha oblastí, například oblasti zdraví, pracovního života, volného času i hraní her. Všechny zastřešuje myšlenka digitálního wellbeingu, tedy snahy dosáhnout v používání technologií balanc.
Vyvolávají chytré telefony u dospělých stres, nebo ho pomáhají utlumovat? Jak používání chytrých telefonů ovlivňuje momentální náladu v průběhu dne? V rámci krátkodobých efektů sbíráme několik dní v kuse data přímo z telefonů participantů ve věku 18-59 let. Zároveň se jich několikrát denně ptáme na jejich aktuální stav, například jakou mají náladu, jak se vyspali nebo jak moc jsou ve stresu. Díky tomu můžeme sledovat bezprostřední vztah mezi tím, jak se participanti právě cítí a jak používají technologie.
Můžou mHealth aplikace postupně zesílit obavy o zdraví u svých uživatelů? Vede zapojení do online komunit s politickým obsahem ke změně politických postojů? V rámci dlouhodobých efektů se zaměřujeme na to, jak se používání technologií a vlastnosti participantů ovlivňují v průběhu dvou let. Každý rok budeme sledovat, jak se situace proměnila. Díky tomu budeme moci odhadnout, zda některý způsob používání technologií může trvaleji ovlivnit wellbeing, ať už psychologický, fyzický nebo sociální. Abychom mohli vzít v potaz vývojová specifika v různých etapách života, budeme zkoumat zvlášť dospívající (12-17 let), dospělé (18-59) a osoby ve starším věku (60+).
Čím tento výzkum může pomoci společnosti?
Tento výzkum pomáhá porozumět, jak lidé používají digitální technologie a jaké má toto používání dopady. To umožní dát veřejnosti doporučení, jak se vyhnout nebo zmírnit negativní dopady digitálních technologií a jak naopak podpořit pozitivní používání technologií. Tato doporučení se mohou týkat různých oblastí wellbeingu, například aktuální nálady, sociální podpory nebo spánku. Výzkum také pomůže vytvoření koncepce digitálního wellbeingu pro školy, na které se podílíme spolu se společností OnFine. Spolupracujeme také s firmou VOS.Health, které pomáháme zlepšit intervence cílící na zlepšení psychologického wellbeingu.