Výzkumný záměr č. 2
Výzkumný záměr č. 2: Psychologický ústav Akademie věd České republiky, vedoucí Martina Hřebíčková
Experimentální výzkum technologií a wellbeingu vede doc. Martina Hřebíčková, DSc.
doc. Martina Hřebíčková, DSc. (PSÚ AV ČR, v.v.i.)
pracuje jako vedoucí vědecká pracovnice v Psychologickém ústavu Akademie věd ČR, kde vede Oddělení psychologie osobnosti a sociální psychologie. Působí také v prezidiu Grantové agentury ČR. Zabývá se psychologií osobnosti a sociální psychologií, zejména rysovým přístupem a strukturou osobnostních rysů v rámci tzv. pětifaktorového modelu osobnosti (Big Five). Zkoumala také národnostní stereotypy, akulturaci a meziskupinové vztahy.
doc. Hana Macháčková, Ph.D. (MU)
vede výzkumnou aktivitu VZ2.1. Je vedoucí pracoviště Interdisciplinární výzkum internetu a společnosti a působí na Katedře psychologie a Katedře mediálních studií a žurnalistiky na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity. Zabývá rolí internetu a technologií v životě adolescentů a dospělých. Její aktuální výzkum se věnuje online agresi, online komunitám, zdraví a životní pohodě. Momentálně se zaměřuje na experimentální výzkum v oblasti mediální psychologie.
prof. Sylvie Graf, Ph.D. (PSÚ AV ČR, v.v.i.)
vede výzkumnou aktivitu VZ2.2. Je vedoucí výzkumná pracovnice v Psychologickém ústavu Akademie věd ČR, kde založila a vede Brněnskou laboratoř meziskupinových procesů. Zabývá se možnostmi zlepšování vztahů mezi lidmi z různých sociálních skupin – prostřednictvím meziskupinového kontaktu, masmédií a jazyka popisujícího lidi v meziskupinovém kontextu.
doc. Katja Schlegel, Ph.D. (PSÚ AV ČR, v.v.i.)
je excelentní výzkumná pracovnice působící také na Univerzitě v Bernu. Věnuje se výzkumu emocí, emočních kompetencí a regulace emocí. Byla spoluřešitelkou Horizon 2020 ECoWeB “Assessing and Enhancing Emotional Competence for Well-Being in the Young”.
Co děláme?
Co zkoumáme?
Jak digitální technologie ovlivňují životy lidí zkoumáme ve dvou kontextech. První zahrnuje výzkumy užívání digitálních služeb a nástrojů pro podporu zdraví a spokojenosti se životem (tzv. eHealth a mHealth). Druhý kontext se týká negativních aspektů digitálních technologií, konkrétně obsahů spojených s předsudky vůči sociálním menšinám, a jejich vlivu na wellbeing uživatelů digitálních technologií.
Čím tento výzkum může pomoci společnosti?
Při komplexním zkoumání digitálních technologií podporujících zdraví zohledňujeme charakteristiky individuálních uživatelů, obsah se kterým se na internetu setkávají i technické parametry vybraných služeb či platforem. Zaměříme se na porozumění faktorům a procesům, které brání nebo naopak posilují úspěšnou adaptaci a používání těchto technologií (například úroveň digitálních dovedností, důvěra v tyto technologie či typ informací nabízených těmito službami). Ve výzkumu digitálních obsahů spojených s předsudky vůči sociálním menšinám zkoumáme, jakým způsobem ovlivňují psychickou pohodu lidí, a to nejen těch, kteří jsou jejich terčem, ale i těch, kdo předsudky v online prostředí šíří nebo jsou jejich svědky. Zaměřujeme se na to, jak uživatele digitálních technologií ovlivňuje chování druhých lidí v online prostředí (tj. normativní kontext) a jakou roli hrají jejich vlastnosti.
Výzkumy digitálních nástrojů podporujících zdraví umožní navrhnout zlepšení jejich fungování a zefektivnit jejich používání různými skupinami uživatelů. Zkoumání faktorů a mechanismů podílejících se na šíření sociálně patologického obsahu v digitálním prostředí umožní navrhnout intervence napomáhající snižování jejich negativního dopadu ve společnosti.