Výzkumný záměr č. 2
Výzkumný záměr č. 2: Psychologický ústav Akademie věd České republiky, vedoucí Martina Hřebíčková
Experimentální výzkum technologií a wellbeingu vede doc. Martina Hřebíčková, DSc.

doc. Martina Hřebíčková, DSc. (PSÚ AV ČR, v.v.i.)
pracuje jako vedoucí vědecká pracovnice v Psychologickém ústavu Akademie věd ČR, kde vede Oddělení psychologie osobnosti a sociální psychologie. Působí také v prezidiu Grantové agentury ČR. Zabývá se psychologií osobnosti a sociální psychologií, zejména rysovým přístupem a strukturou osobnostních rysů v rámci tzv. pětifaktorového modelu osobnosti (Big Five). Zkoumala také národnostní stereotypy, akulturaci a meziskupinové vztahy.

doc. Hana Macháčková, Ph.D. (MU)
vede výzkumnou aktivitu VZ2.1. Je vedoucí pracoviště Interdisciplinární výzkum internetu a společnosti a působí na Katedře psychologie a Katedře mediálních studií a žurnalistiky na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity. Zabývá rolí internetu a technologií v životě adolescentů a dospělých. Její aktuální výzkum se věnuje online agresi, online komunitám, zdraví a životní pohodě. Momentálně se zaměřuje na experimentální výzkum v oblasti mediální psychologie.

prof. Sylvie Graf, Ph.D. (PSÚ AV ČR, v.v.i.)
vede výzkumnou aktivitu VZ2.2. Je vedoucí výzkumná pracovnice v Psychologickém ústavu Akademie věd ČR, kde založila a vede Brněnskou laboratoř meziskupinových procesů. Zabývá se možnostmi zlepšování vztahů mezi lidmi z různých sociálních skupin – prostřednictvím meziskupinového kontaktu, masmédií a jazyka popisujícího lidi v meziskupinovém kontextu.

doc. Katja Schlegel, Ph.D. (PSÚ AV ČR, v.v.i.)
je excelentní výzkumná pracovnice působící také na Univerzitě v Bernu. Věnuje se výzkumu emocí, emočních kompetencí a regulace emocí. Byla spoluřešitelkou Horizon 2020 ECoWeB “Assessing and Enhancing Emotional Competence for Well-Being in the Young”.
Co děláme?
Jak digitální technologie ovlivňují životy lidí zkoumáme ve dvou kontextech. První zahrnuje výzkumy užívání digitálních služeb a nástrojů pro podporu zdraví a spokojenosti se životem (tzv. eHealth a mHealth). Druhý kontext se týká negativních aspektů digitálních technologií, konkrétně obsahů spojených s předsudky vůči sociálním menšinám, a jejich vlivu na wellbeing uživatelů digitálních technologií.
Čím tento výzkum může pomoci společnosti?Při komplexním zkoumání digitálních technologií podporujících zdraví zohledňujeme charakteristiky individuálních uživatelů, obsah se kterým se na internetu setkávají i technické parametry vybraných služeb či platforem. Zaměříme se na porozumění faktorům a procesům, které brání nebo naopak posilují úspěšnou adaptaci a používání těchto technologií (například úroveň digitálních dovedností, důvěra v tyto technologie či typ informací nabízených těmito službami). Ve výzkumu digitálních obsahů spojených s předsudky vůči sociálním menšinám zkoumáme, jakým způsobem ovlivňují psychickou pohodu lidí, a to nejen těch, kteří jsou jejich terčem, ale i těch, kdo předsudky v online prostředí šíří nebo jsou jejich svědky. Zaměřujeme se na to, jak uživatele digitálních technologií ovlivňuje chování druhých lidí v online prostředí (tj. normativní kontext) a jakou roli hrají jejich vlastnosti. Výzkumy digitálních nástrojů podporujících zdraví umožní navrhnout zlepšení jejich fungování a zefektivnit jejich používání různými skupinami uživatelů. Zkoumání faktorů a mechanismů podílejících se na šíření sociálně patologického obsahu v digitálním prostředí umožní navrhnout intervence napomáhající snižování jejich negativního dopadu ve společnosti.