Když se hýbeme, cítíme se lépe. A když se cítíme lépe, víc se hýbeme?
Rozsáhlá mezinárodní studie publikovaná v Nature Human Behaviour ukazuje, že platí obojí.
Krátká procházka, cesta pěšky nebo běh po práci. Mnoho lidí zná pocit, že pohyb dokáže člověka „nakopnout“ a zlepšit mu náladu. Jenže vědecky je otázka složitější: cítíme se lépe proto, že jsme se hýbali? Nebo se naopak více hýbeme ve chvíli, kdy se už cítíme dobře?
Právě na tento vztah se zaměřila rozsáhlá mezinárodní studie An individual participant data meta-analysis of how physical activity relates to affective well-being in daily life, jejíž hlavními autory jsou Johanna Rehder a Markus Reichert z University of Salzburg. Spolupracovala na ní také profesorka Steriani Elavsky z Pedagogické fakulty OU.
Výzkum pracoval s daty z 67 studií, více než 8 tisíci účastníky, 321 tisíci hodnoceními psychické pohody a téměř milionem hodin měření pohybové aktivity. Součástí analýzy byla také vstupní data ze studie Programu 4 HAIE.
Obousměrný vztah
Výsledky ukazují, že vztah mezi pohybovou aktivitou a well-beingem funguje oběma směry. Když byli lidé aktivnější než obvykle, následně se cítili lépe. A platilo to i opačně. Když se cítili lépe než obvykle, byli následně pohybově aktivnější. Ano, pohyb tedy zlepšuje náladu, zároveň však to, jak se zrovna cítíme ovlivňuje naše zapojení do pohybové aktivity.
Nejsilnější souvislost se přitom ukázala u pocitu energie. Pohybová aktivita byla nejvýrazněji spojená s tím, že se lidé cítili bdělejší, aktivnější a energičtější. Jinými slovy, pohyb nemusí člověka okamžitě „udělat šťastným“. Může ho však probudit, rozhýbat a dodat mu pocit větší vitality, což vytváří podmínky pro to, aby se zase více hýbal.
Pohyb spíše aktivuje než zklidňuje
Zajímavá je i opačná nuance. Pohyb sice souvisel s pozitivnějším rozpoložením a energií, ale ne nutně s klidem. Studie naopak ukazuje, že pohybová aktivita byla s pocitem klidu spíše v negativním vztahu. Pohyb nás často aktivuje, nikoli bezprostředně zklidňuje. Výsledky zároveň neposkytly robustní důkazy o tom, že by pohybová aktivita bezprostředně vedla ke snížení negativních emocí jako jsou smutek, úzkost nebo vztek.
Využití v praxi
Výsledky studie můžou pomoci při vývoji aplikací a dalších digitálních nástrojů, které podporují zdravější životní styl. Ukazují totiž, že nestačí lidi jen obecně motivovat k pohybu. Důležité je také zohlednit, jak se zrovna cítí a kdy je pro ně podpora pohybové aktivity nejvhodnější.
Tuto problematiku řeší také výzkum realizovaný v rámci projektu DigiWELL, který se zaměřuje na využití digitálních technologií k podpoře pohybu a wellbeingu v reálném čase. Cílem je lépe porozumět každodennímu prožívání a identifikovat situace, ve kterých je podpora pohybové aktivity nejúčinnější.
