Technologie nemají nahradit lidskou péči. Mohou ji ale citlivě doplnit.
Stárnutí populace klade stále větší nároky na sociální služby i pracovníky v přímé péči. O tom, jak může terapeutický robot PARO podpořit duševní zdraví seniorů, zmírnit osamělost a nabídnout personálu praktickou oporu při zavádění inovací, mluví v rozhovoru tvůrkyně certifikované metodiky z Fakulty sociálních studií OU prof. Soňa Kalenda Vávrová, Mgr.Radana Kroutilová Nováková PhD. a Mgr. Ivana Bražinová, PhD.
Proč je dnes téma stárnutí populace a péče o seniory tak důležité?
Téma stárnutí populace považujeme za zásadní především kvůli výrazným demografickým změnám, které v České republice probíhají. Dochází k rychlému nárůstu počtu obyvatel ve věku 80 let a více, zatímco mladších věkových skupin ubývá. To má přímý dopad na systém sociálních a zdravotních služeb, o které je velký zájem. Zároveň roste potřeba dlouhodobé a specializované péče, zejména u osob s demencí a dalšími kognitivními poruchami. Kapacity sociálních služeb přitom dlouhodobě nestačí pokrývat poptávku. Péče o seniory se tak stává jedním z klíčových témat udržitelnosti celého sociálního systému i otázkou kvality života ve stáří.
S jakými výzvami se dnes nejčastěji potýkají pobytové sociální služby?
Pobytové sociální služby dnes čelí celé řadě výzev, v nichž jednou z nejvýraznějších je dlouhodobý nedostatek kvalifikovaného personálu. Práce ve službách je fyzicky i psychicky náročná, finanční ohodnocení zůstává spíše nízké a fluktuace zaměstnanců je vysoká. Současně narůstá počet uživatelů s vyšší mírou podpory, zejména osob s demencí. Kapacity terénních a ambulantních forem péče nerostou úměrně potřebám, a v kontextu nárůstu počtu osob 70+, tak pobytové služby zůstávají pevnou součástí systému. V prostředí velkokapacitních zařízení je navíc složité důsledně naplňovat principy individualizované a důstojné péče. To vše se odehrává za situace, kdy společnost očekává, že kvalita poskytovaných služeb zůstane vysoká nebo se bude i nadále zvyšovat.
Proč jste se ve svém výzkumu zaměřili právě na práci s robotem PARO?
Na práci s PARO robotem jsme se zaměřili z několika důvodů. Vycházeli jsme z toho, že v České společnosti mají lidé obecně velmi silný vztah ke zvířatům, ale uživatelé si je ve většině pobytových zařízeních nemohou ponechat. PARO dokáže napodobit pozitivní psychické a sociální účinky kontaktu se zvířetem bez nároků na péči o živého tvora. Zvolili jsme jej také proto, že má neutrální podobu mláděte tuleně, která nevyvolává silné preference nebo odmítání jako např. v českém prostředí pes nebo kočka. Důležitým faktorem byla rovněž skutečnost, že PARO je dlouhodobě využíván i v zahraničí a jeho přínosy jsou výzkumně ověřené. Našim cílem bylo přinést tuto zkušenost do českých sociálních služeb.
Co může PARO seniorům nabídnout v každodenní péči?
PARO přináší starším dospělým podporu v oblasti duševního zdraví a sociálních kontaktů. Intervence s tímto robotem přispívají ke snížení osamělosti, úzkosti a depresivních příznaků. PARO podporuje spontánní komunikaci a sociální zapojení, ať už v individuálních nebo skupinových aktivitách. Díky technologii strojového učení se dokáže přizpůsobovat konkrétnímu uživateli a podporovat personalizovaný přístup. Často také oživuje vzpomínky a podporuje reminiscenci. V praxi tak rozšiřuje nabídku aktivizačních a terapeutických činností dostupných v pobytových zařízeních.
Jednou ze spoluautorek metodiky je také děkanka FSS OU prof. Soňa Kalenda Vávrová.
Jakou mezeru v praxi má vaše metodika zaplnit?
Naše metodika reaguje na absenci metodického ukotvení práce s PARO robotem v českých pobytových službách. Dosud byl k dispozici pouze zahraniční manuál, který neodpovídal českému sociálnímu a kulturnímu kontextu. Metodika je unikátní tím, že vychází ze zkušeností pracovníků i samotných uživatelů služeb. Zároveň se v české odborné literatuře objevuje málo odborných studií zaměřených na samotný proces zavádění robotické technologie do praxe sociálních služeb. Metodika proto popisuje nejen přínosy, ale také bariéry implementace. Jejím cílem je podpořit smysluplné a udržitelné využívání této technologie.
V čem je důležité, že je metodika certifikovaná?
Schválení metodiky je pro nás důležité především proto, že představuje oficiální uznání její odborné kvality a využitelnosti. Nejde jen o prestiž, ale o potvrzení, že metodika prošla nezávislým odborným posouzením a je doporučena k využití pro praxi. Pro zařízení sociálních služeb je to signál, že nejde o nahodilý materiál, ale o státem uznaný a legitimní postup. Schválení MPSV dává pracovníkům i vedení zařízení jistotu při rozhodování o zavádění inovací a slouží jako opora při obhajobě jejich postupů. Metodika by měla představovat bezpečný rámec, o který se mohou při zavádění této technologie opřít. Díky schválení MPSV má také větší potenciál k šíření dobré praxe a popularizaci vědy.
Jaké konkrétní přínosy může metodika přinést klientům i personálu?
Metodika slouží jako praktický návod pro všechna zařízení, která zvažují zapojení terapeutických robotů do své praxe. Klientům může pomoci zajistit kvalitnější, pestrou a více individualizovanou péči a podpořit jejich duševní zdraví, sociální zapojení a snižovat pocit osamělosti. Zároveň poskytuje strukturovaný a srozumitelný rámec, který pomáhá předcházet rizikům a neetickému využívání technologií u zranitelných skupin osob. Pro personál představuje metodika konkrétní oporu při rozhodování, zda a jak roboty do zařízení zavádět. Pomáhá sjednotit přístupy, posílit kompetence pracovníků a odbourávat obavy z nových technologií. Současně může přispět ke snížení pracovní zátěže, stresu a podpořit prevenci syndromu vyhoření.
Co byste si přáli, aby si z této metodiky odnesla odborná praxe?
Přáli bychom si, aby odborná praxe vnímala metodiku jako podporu, nikoliv jako administrativní zátěž. Metodika vznikala v úzké spolupráci s pracovníky pobytových zařízení sociálních služeb a vychází přímo z jejich zkušeností se zaváděním této technologie do každodenní péče. Snažili jsme se naslouchat jejich obavám, nejistotám i praktickým potřebám, a proto je metodika koncipovaná tak, aby jim byla skutečně srozumitelná a byla pro ně využitelná v plném rozsahu. Jejím hlavním poselstvím je, že technologie mohou být smysluplným doplňkem lidské péče, nikoliv její náhradou. Rádi bychom, aby pracovníkům dodala větší jistotu při zavádění nových technologií do praxe. Zároveň klademe důraz na etiku, důstojnost a respekt k individuálním potřebám klientů. Metodika má ukázat, že kvalitní péče vzniká spojením lidského potenciálu, odborného úsudku a moderních technologií.
