Ženy ve vědě v projektu DigiWELL: čísla, příběhy a různé cesty k poznání
V projektu DigiWELL aktuálně působí 78 výzkumnic, které tvoří přibližně jednu třetinu všech vědců zapojených do projektu. Pocházejí celkem ze šesti zemí a zastupují široké spektrum oborů – od psychologie a behaviorálních věd až po vzdělávání a veřejné zdraví. Tato rozmanitost není jen statistickým údajem, ale jedním ze základních předpokladů kvalitního výzkumu digitálního wellbeingu.
Za těmito čísly se však skrývají konkrétní lidé. Dvě z nich – prof. Sylvie Graf z Psychologický ústav Akademie věd ČR a Dr. Marcela Ely z Pedagogická fakulta Ostravské univerzity – nabízejí rozdílné, ale vzájemně se doplňující pohledy na to, co dnes znamená být vědkyní. O jejich profesní cestě a motivaci si přečtěte u příležitosti Mezinárodního dne žen a dívek ve vědě, který si připomínáme 11. února.
Věda jako pokračující hledání
Pro prof. Sylvii Graf nebylo rozhodnutí „stát se vědkyní“ jednorázovým momentem. Její cesta byla spíše přirozeným pokračováním dlouhodobého hledání odpovědí: „Po odevzdání diplomové práce jsem měla pocit, že mám více otázek k zodpovězení než na jejím začátku. Stejně se mi vedlo v průběhu doktorského studia i později při řešení vědeckých projektů,“ říká.
„Věda je pro mě dobrodružnou a naplňující, i když občas i frustrující, cestou k poznání.“
Vědu proto nevnímá jako titul nebo kariérní metu, ale jako proces, který se neustále vyvíjí. „Nerozhodla jsem se tedy stát se vědkyní, ale pokračovat ve fascinujícím hledání odpovědí na otázky, které mě zaměstnávají,“ vypráví. Tento pohled se promítá i do jejího chápání samotné podstaty vědecké práce.
Věda je podle ní cestou, která přináší jak uspokojení, tak pochybnosti. „Věda je pro mě dobrodružnou a naplňující, i když občas i frustrující, cestou k poznání,“ říká.
Od práce s lidmi k behaviorální vědě
Zcela jinou, ale neméně inspirativní cestu k vědě popisuje Dr. Marcela Ely. Její profesní dráha nebyla od začátku akademicky vymezená a ke vědě se dostala až v pozdější fázi kariéry. Klíčovou roli v ní sehrála dlouholetá práce s lidmi v komunitách ve Velké Británii, kde se věnovala prevenci a podpoře zdraví. „Má cesta ke vědě nebyla přímočará ani předem daná. Kritické myšlení a snaha porozumět věcem do hloubky mě však provázely od dětství,“ vypráví.
Věda pro ni nepředstavuje odklon od praxe, ale způsob, jak jí dát smysluplnou strukturu. „Po návratu do České republiky jsem začala hledat cestu, jak na své zkušenosti smysluplně a systematicky navázat. Věda se v tomto procesu stala rámcem, který mi umožnil dát mým zkušenostem z praxe strukturu a směr,“ říká.
„Věda se v tomto procesu stala rámcem, který mi umožnil dát mým zkušenostem z praxe strukturu a směr.“
Ve své práci v behaviorální laboratoři se zaměřuje na porozumění lidskému chování ve vztahu ke zdraví, zejména k pohybu. Zdůrazňuje, že zdraví podporující chování není otázkou pouhé informovanosti nebo vůle. „Lidé často vědí, co je pro ně dobré, ale realita každodenního života je složitější,“ doplňuje Marcela Ely.
Právě zde vidí přínos behaviorální vědy, která pracuje s kontextem, motivací a každodenní zkušeností lidí. Důležitou roli pro ni hraje také mezioborová spolupráce. „Velkou sílu vidím v mezioborové spolupráci. Právě rozmanitost perspektiv, zkušeností a přístupů umožňuje klást hlubší otázky a hledat dlouhodobě udržitelná řešení,“ upřesňuje.
Společné hodnoty a význam pro společnost
Přestože se profesní cesty obou vědkyň liší, spojuje je podobné vnímání role vědy ve společnosti. Pro obě není věda izolovanou akademickou disciplínou, ale nástrojem, který má dopad na každodenní život lidí.
„Věda je nejspolehlivější metodou, jak nalézt odpověď na otázky, které lidstvo zaměstnávají.“
Marcela Ely vnímá vědu jako jeden ze základních pilířů současné společnosti: „Vědecké poznání prostupuje každodenním životem a vytváří oporu pro informované rozhodování jednotlivců i celé společnosti,“ říká. Zároveň zdůrazňuje její význam v době narůstajícího množství informací i dezinformací. „Díky vědě dokážeme lépe porozumět souvislostem i příčinám jevů, lépe čelit globálním výzvám a rozvíjet kritické myšlení,“ uzavírá Marcela Ely.
Širší význam vědy pro společnost zdůrazňuje i Sylvie Graf. „Věda je nejspolehlivější metodou, jak nalézt odpověď na otázky, které lidstvo zaměstnávají,“ doplňuje profesorka.
Tyto hodnoty – hledání odpovědí, práce s nejistotou, důraz na společenský dopad a otevřenost různým perspektivám – tvoří i základní rámec výzkumu v projektu DigiWELL.
Poděkování
U příležitosti Mezinárodního dne žen a dívek ve vědě patří poděkování všem výzkumnicím, které jsou součástí projektu DigiWELL. Svou odborností, zkušenostmi a každodenní prací přispívají k porozumění digitálnímu wellbeingu a k hledání řešení, která mají smysl pro jednotlivce i společnost jako celek.
Ženy ve vědě nejsou v DigiWELL samostatnou kapitolou – jsou nedílnou součástí výzkumného týmu a jeho společného úsilí o kvalitní, odpovědnou a společensky relevantní vědu.
Poslechněte si také podcasty s našimi vědkyněmi a spolupracovnicemi:
